33 MALÝCH PŘÍBĚHŮ O ničem

Anotace: -

Zakopl jsem o tebe ty sis mě nevšimla a políbila žabího prince na dobrou noc
¨Byla jsi noc
Teď je mi divně a ztrácím se sám před sebou a pod rukama mi plave hejno ryb
Všichni už dávno umřeli jenom já musím dál sloužit na věži zázraků
Ledové krystalky slunce vysílá svůj život směrem k těm
co se o spásu neprosí
Já už nestojím mezi dvěma balvany a dívám se jak se ke mně blíží
hejna mraků a ptáci v dálce mávají křídly
V lese se liška už neschová
Vánoce s mandlemi sušenky bez chuti
žaluzie tady nemají tu váhu jako doma
Jedna struna už praskla další čekají
červená je barva slunce člověk je malý a vesmír svou velikostí pro něj zbytečně obrovský
rovnou do propasti
všichni za mnou
ať se utečeme a do něčeho schováme
je asi docela špatně že se cítím být svobodný a neomezený
před šedými panelovými domy

dělník budoucnosti slibuje poddaným lepší život
zapalují mosty aby se neměli kam vrátit
až tady bude hůř
tohle je moje země
zničili jsme si ji sami
stromy hoří keře se bortí do sebe žirafy utekly ze zoologické zahrady
jen sníh chladí ty ohně které se snesly na zemi
modrý svetr už nikdo nechce nosit
pondělky ztratily svůj význam


ve tvých očích jsem ten neviditelný
ani nevíš že jsem byl
rezavím a za chvíli už nikoho nenapadne
jaké to mohlo být dřív
zvyknem si
já už nikdy nechci přežít vlastní začátek
všechna moje já se vracejí a tvoří zase celek
stávám se opět člověkem
už nebudu první ani poslední
chci dožít někde uprostřed
ve tvých očích neviditelný
pro ostatní obyčejný a průměrný

vždycky jsem chtěl

žít v domě bez oken