Než jsem překročil
Svůj horizont
Potkal jsem
Zástup běženců
Způsobil mi zaváhání
Ale už jsem nedokázal odolat
Výhledu do krajiny
Kde vodu vystřídala krev
Protékající zmrzlými závějemi
Jako při zabíjení
Bílého králíka
Pořídil jsem první fotografie
Senzacechtivost mi zabránila
Abych si všiml
Že jen zde se mohou nalézt
Odpovědi na otázky
Které se hledají roky
Že se zde konají práce
Které svou podstatou zabrání
Dělat ještě něco jiného
Že je zde místo setkání
S dávnými předsevzetími
která potřebují přítomnost
namísto stereotypu
Na fotografiích jsou lidé
V mezní situaci
Plnící svou misi
Aby se co nejdříve
Vrátili zpátky
Stali se smrtelnými
Senzacechtivost nám nebrání, naopak nutí svařit zaváhání odolávání výhledy do zmrzle krvavé krajiny. A říkat tomu téměř drze "odpovědi na otázky". Tobě se krom vysoké neurčitosti daří držet náboj, jako kdyby se tu na hraně neznámého světa (beta světa) něco dělo, zatímco se tu práší. S tím se v poezii ještě dá vyžít třeba 3-4 básně. Ale bez vědomého obsahu a poctivého úmyslu ho předat už ne, ani v poezii.
I schopný básník když to praktikuje, má dostat od kritika pětku.
01.10.2019 12:36:44 | Karel Koryntka
Díky za komentář.
Na úvod této odpovědi píši, že jsem uplný amatér. Mám čistě technické vzdělání.
Když přistoupím na termín beta svět, mohu si položit otázku, proč jej zavádím. Pokud svůj život, do kterého zahrnuji i velmi obtížně probádatelné podvědomí, rozdělím na alfu a betu, mohu se na jejich rozhraní dozvídat zajímavé informace. Alfa a beta mohou být vždy jiné, beta je vždy ta abstraknější. Jsem stoupencem nepoznatelnosti života, např. podvědomí. Z toho důvodu se může beta jevit zvláštní, až nepatřičná, ale zároveň zajímavá k navštívením, popisování. Pořád je ale součástí mého života, mé psychiky. Třeba v tomto textu jsem si toho beze zbytku vědom.
Co se týče známých umělců, kteří používali beta svět, mě napadají Kafka a Tarkovskij ve filmu Stalker. Myslím si, že beta světy jsou výrazné i v abstraktním malířství.
01.10.2019 13:46:57 | Kaj