z duše setřeš každou slzu
navracíš naději
kde člověk víc nedoufá
v beznaději
do prázdna
vpouštíš vzduch
rybám v řece
stavidlo pozvedáš
a přece
v blízkosti s tebou
člověk ani nedýchá
paradox smrti
života
vnitřní rozhovor
bezhlasý
v bezhlesí
do kopřiv
za trochou
toho zmaru
do moře
pro žízně
uhašení
a stále ještě
je to málo
pro jeden život
a strašně moc
pro jediné
zapomnění
mockrát Vám všem děkuji ... úsměv.z.
12.10.2019 21:21:50 | zdenka
Zdeničko.....nemám slov...úchvatné. *ST*
11.10.2019 16:51:51 | Anděl
Mít alespoň kousek ryzího citu záviděl bych ti tohle dílko
11.10.2019 07:43:20 | blázen
nev nazdařbůh všude kvetou pomněnky...:-D ST*
10.10.2019 22:23:24 | Frr
Umíš plavat v poetické hloubce.
10.10.2019 21:21:00 | šerý
...stačí tak málo.....a něco se hne......Ji.
10.10.2019 21:11:17 | jitoush