žilku po žilce tesaná

voda klesla

tys zanechala svůj otisk

když proplouvala jsi

 

znamení věčnosti

usebranosti

všeho čím jsi žila

 

němá

však pod hladinou

světu zářící

 

pro ty 

kdo umí se zastavit

naslouchat písni

hlubinné

 

volání života 

i smrti

koloběhu

co stále se navrací

 

pro ozvěnu

čistého dechu

 

na plátně křemenného kamene

žilku po žilce tesaná

znamení odevzdala jsi

člověku