Otevřít
Otevřít
skříň plná noci
police pro cit
matrace s nářky
polštáře z lásky
koberce z ledu
zeď bez výhledů
na stropě nebe
a pak tu mám sebe
mé dveře tuší,
že snad můžeš rušit
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk18.11.2019 19:49:06 Krahujec
Dost depresivní, kór takové obrazy do zašmušilého dne...a ještě do toho hraje hudba od Samaris.Dost zajímavé variace.U toho jsem si otevřel 15ku demižónu a okoštoval...okouzlující nálady,kdy ve víně je pravda jak v této básni.Má jiskru a zároveń temno.
18.11.2019 20:02:21 Neegoista88
Neměla být ale ani úplně temná
Každopádně na zdraví!
18.11.2019 20:42:49 Krahujec
Výborná tvorba.Tento směr máš excelentně spracovaný a oslovuje - především vyvolává obrazutvornému vnímání, který pro každého může mít jiný význam a (u)pochopení...rozmanitost v možném hledání sama sebe.A ten nádech smutnění v prostoru, vtáhnutí čtenáře do možné pomíjivosti všeho, co je okolo nás, stává se skutečnou pravdou.Nevím, ale tak na mě působí.A to je právě ono, že máš dar napsat to tak,aby definici čtenář v sobě vytvořil sám a každá se stala osobytou.Nevím, třeba jsem subjektivní, ale tohle není jen variace slov v S...Tohle má hloubku.
18.11.2019 20:52:48 Neegoista88
U čtení něčeho takového se vždycky musím trochu začervenat. Děkuji, jsem ráda za každý ohlas, pozitivní však člověka potěší vždy více, co si budeme povídat. Každopádně dokážu unést i spoustu kritiky. Udělalo mi to rodost. A jestli je pravda to, co píšeš, je už na každém zvlášť.
18.11.2019 21:09:00 Krahujec
Tvorbě zdar.Píšeš dost výborně a těším se na další básně.S úctou a pokorou, S.
