stojím tu
zmáčená deštěm
tvé blahosklonnosti
možná jsem zakletá
něžná fantazie
na větrem vymeteném poli
mlžná stopa ve vzduchoprázdnu
pod točícím se nebem
mám závrať z jinotaje
co roste uvnitř mne
září mi z očí
vychází ze smějících se úst
bliká tisíci světluškami
v mých blonďatých
vlasech
Když láska tvář má svěží. Na vlasech už nezáleží. Ale světlušky do dívčích tajů mužům osvítí*
25.11.2019 20:24:00 | šerý
Děkuji mnohokrát!
27.11.2019 06:32:07 | Anděl
Moc hezká ST :-)
21.11.2019 16:05:54 | jenommarie