Na rozloučenou
Na rozloučenou
V odrazu zrcadlovém,
Tenkrát ještě oba,
Já byl jako zajíc loven,
Ale nebyla to zlá doba.
Lvice výhodu měla,
A já spokojen vcelku byl,
I když jsem měl vždy co dělat,
Abych se jí zalíbil.
Ona chce však hru hrát,
Která pro mne vysoká je,
A mi nezbývalo než psát,
Že každý k tomu časem dozraje.
Má svou hrdost, neustoupí,
Takže nejspíš nastal konec,
Já budu na slova skoupý,
Našim hrám odzvonil zvonec.
V odrazu zrcadlovém,
Tentokrát už jen já sám,
Vzpomínkám, jak jsem byl loven,
Na chvíli se oddávám...
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Otázkou je, kdo je v této roli zájíc a kdo ta lvice.Rozhodně lvice se zajícem, nebo lev se zaječicí se nikdy nedomluví.Spíš by si měli oba najít stejný druh a hovořit na stejné úrovni-vlně-přirozenosti-úctě-naplnění-toleranci...ale to až v době vzájemné zralosti se dá"úspěšně lovit".
02.12.2019 21:30:38 | Krahujec
Dominance? Jako boj o místo u volantu... napadlo mi.
(Hm, proto si dnes tolik žen udělalo řidičák.)
26.11.2019 17:13:14 | šerý
