mrazivé ráno
hází odlesky třpytu
na mé boty z kůže červené ještěrky
vnímám jejich hladivou lehkost
smrky u cesty mlčí
poprášeny cukrem z mraků
v srdci mám klid
v duši nostalgii
nic není, jak vypadá
nic není, jak se jeví
klam a přetvářka
hrají si s člověkem
na šachovnici života
necítím nic
jen bodavě zmrzlé hvězdičky sněhu
tají na mých rtech
olíznu je
mají příchuť
odpuštění