prázdná
prázdná
sprška horkejch kousků ledu
a mráz běhá po zádech
nevíš, že s tak prázdným srdcem
je hrozně těžký nabrat dech
oči koukaj´ do temnoty
v srdci už je... prostě nic
neříkej mi, že mám všecko
teď, když míň je o moc víc
kapky krve vědí nejlíp -
rány, co daj´ jiný, bolí
jenže dýka z vlastních rukou?
ať už míří na cokoli...
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Melitelee!
čekám, čekám, vyhlížím novou svěží či pocitovou básničku nebo snad nějakou úvahu a nějak se nemůžu dočkat... :-(
Doufám, žes nám neutekla...!!
:-)
15.03.2007 09:11:00 | La Suneteto
Ahoj,
to jsi vystihla nádherně. To je prostě perfektní, s tím dechem, (jak pravdivé!) nebo dýka z vlastních rukou, to je geniální. Už celkem dlouho mám v hlavě básničku, kterou bych ty smutky popsal, ale asi ji vyhodím, tahle tvoje nemá chybu!! :-)
07.03.2007 07:54:00 | La Suneteto
