po propité noci
probudilo Petra zvonění
zůstal ležet
a rukou nahmatal telefon
,,no?,, řekl potichu
,,potřebuju s tebou mluvit,, byla
to En a byla pěkně nasraná
natáhl se po láhvi zvětralého piva
ale spadl z postele
,,co máš teď na sobě?,, zeptal se do prostoru
a začal se rozhlížet po podlaze
aby znovu našel telefon
pod postelí bylo ulepené mokro
všude se válely nějaké věci
nemohl ho najít
točila se mu hlava
a chtělo se mu zvracet
sedl si na zem
a snažil se vymočit
do prázdné láhve
bylo to marné
teklo to všude
nakonec se opřel o pelest
vytáhl cigaretu
a zapálil si
z dálky byl slyšet (jako
z plechové krabičky) její
rozhodný hlas: ,,já s tebou končím...,,
Ty jsi hrozný "zvíře" Péťo. :-)
Ale čtu tě moc ráda...v jednom baru, v Piešťanech, vzpomněla jsem si právě na tebe a říkala si, že to je "živná půda" právě pro tvé, tak živé i živelné psaní.:-)
06.02.2020 20:18:57 | Dreamy
To jo, boj s vlastním tělem i myšlením. Takový zavedený mládenecký harmonogram dne raději ne! Ale snažím se to nějak pochopit a uvažuji, kde tak má kyselé okurky?
Rád jsem přečetl. Užívám si*
06.02.2020 18:25:25 | šerý
a vymalováno ? nebo to byla jen taková bukovsko-ličná nadsázka ? ale tenhle svižnej sugestivní textík mi byl po chuti..:-D* ST*
06.02.2020 18:03:58 | Frr