Návštěvnost
Pryč...
Pryč...
z té nejvyšší věže kostela
čnícího zrezivělého kříže
vzlétla bych vysoko nad krajinu
skrze cáry studené líné mlhy
zachytila by se v očích
navždy vypláchla
obrazy tam zaťaté
s konečnou platností
a navždy
můj Bůh se mi směje
leč mne smíchem
nenakazí
Komentáře (9)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk...jen jestli máš pořádné koště...:-)
09.04.2020 08:26:51 | kastrolfobik
To teda mám:-) ale letos mi je naprd...
25.04.2020 17:50:40 | Anděl
Proletět se i do světa mezi barvy duhy.
Viď, že by jsi si kousek do kapsy schovala.
Navždy by s tebou byly tyhle barvy
a tvá křídla by byla rázem duhová.
Tvůj Bůj by zíral a místo smichu,
by ochutnával tvojí duhu. "ST" ;-)**
~~~~~~
Opatruj se a je krásná ta tvá báseň,
piš a duha už tu je, cítím jí v tvých křídlech.
Omluva za tak dlouhý komentář pod tvojí básní, já musela. Ráda tě čtu.
06.04.2020 09:53:08 | jenommarie
Ach Maruško, mám veeeelkou radost! děkuji Ti moje milá, velice jsi mne potěšila:-)
25.04.2020 17:51:39 | Anděl
Tak to splnilo mé očekávání a radost mám. Opatruj se a užij sluníčka:-)
25.04.2020 18:37:48 | jenommarie