Anotace: ...
Svět vzniká každé ráno znova
a cíchy rvou se z kolíků
když čas - ten žebrák bez domova
jí měsíc místo rohlíku
Pak hory hladí hebkou dlaní
a češe trávu horských plání
a ranní rosou klopýtá
když moře už jsou dopita
Svět zemře každý večer znova
rve z kostí lidské obleky
lesk oblohy si v očích schová
a pak je zavře navěky
Pak hory sžíhá dechem saní
(jdou ranní krví nožky laní)
a vědom si svých úmyslů
se den co den ptá po smyslu
Úplně jsem jí shltla a moc ráda ty Rybičko Duhy, krásně napsané. "ST" ;-)
08.04.2020 11:09:12 | jenommarie