Brnkni mi jeden sen

Co skrýváš za víčky,

zpívám tu zas jak včera,

před spaním táhlé písničky,

tak zklidněte mysl i těla.

Máš má ovečko dávno spát,

jen co přes lávku přecupitáš,

je jich tam nejmíň padesát,

ty je snad nedopočítáš.

Pláčou tvoje modré oči,

když kytara hraje mol,

pak pod peřinou se stočíš,

a vědomí uvolníš v kol.

Cesta má přede mnou v dáli mizí,

když procházím svou malou krizí,

a bez šance

zase

usínám.