Strom v květu tísní nezlacené jmelí
co na zrcadlo zvolna dýchá jed
a kroky odbočit včas zapomněly
než v lomu signál zazní naposled
Sůl v zahradě kam nelétají včely,
jen dáma s křížem vstoupí do karet
a tapet stěn, v kopii Botticelli
Venuši kde překryl podmračený pléd
Tak prorok marně k sobě láká horu
soudce bez svědků že rotrhl si šat,
noc bez sýčků propadlá do hororu
nezasklí výhled v okoralou zemi
však nestržen most ze zdravých svázán klád
jen mistr snů zlých v dálce směje se mi
*
Sny jsou sny,
tento je vykreslený malebností,
i když se má zdáti být zlým.
Tak nasázet do něj květy,
byl by to sen barevný. "ST" hezká báseň
27.04.2020 12:48:21 | jenommarie