OBČAN NA VODÍTKU

Pomalu se u nás utváří
společenství lidí bez tváří;
společnost tvárná
ve strachu z trestu
u nás je vždy svolná k testu.

V nedůstojné hrůze z náhrobku
občan volá: Sláva náhubku!
Ač zuří parna,
v pochybném gestu
roušku nosí bez protestu.