dej mi mý brejle

léta a léta
každičkej den
ptá se mě děda
"kde mám brejle?
nevidělas je někde?
dej mi mý brejle!"

a já vždycky něžně říkám
"máš je na hlavě, dědo"
a on se začne smát;
kouří svoji hnědou dýmku
a směje se jak šílenej
pije si svý pivko
a směje se jak šílenej
směje se jak blázen

a po všech těch letech
když už je pryč
já stále slyším
ten jeho zvučnej
šílenej smích
pán loutek
má konečně svý brejle
napořád a teď