Na březích duše

Na březích duše

V údolí
Tekoucích nervů
Kamínek čas
Žbluňkl pod hladinu samoty

V tichu postupně tuhnou
Menší životní závody
Objevují se
Okamžiky příčetnosti

Když se ponořím ke dnu
Setkám se s nadějí
Jak se na kolečkovém křesle
Plahočí bahnem

Uvěřím
Že zas jednou
Bude skákat přes kaluže?

Rozmazaně odtud vyhlížím
Kvetoucí jabloň
Srdce zvonu
Uvězněné v mřížoví lesa

Nad hladinou chodí jiní lidé
Než jsem znal
Jde jim o věci
Které jsou pro mě nové

Autor Kaj, 19.05.2020
Přečteno 263x
Tipy 12
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

21.05.2020 09:59:14   Donne

Hladina samoty bývá studená, smutná.
Hezká báseň.

líbí

22.05.2020 17:08:13   Kaj

Díky, krásný víkend

líbí

21.05.2020 08:54:11   Dreamy

Poznávání nového bývá vždy něčím zajímavé. :)

líbí

22.05.2020 17:07:51   Kaj

Díky. Je pravda, že všechno člověk nevyhledává. Myslím si ale, že to, co mi nyní může připadat špatné nebo zbytečné se v budoucnu může ukázat jako dobré, vhodné. Krásný víkend

líbí

20.05.2020 07:34:06   Isla

Člověk si někdy musí sáhnout až na dno, aby uviděl co je vlastně nahoře. Naději nám nikdo vzít nemůže

líbí

20.05.2020 09:56:06   Kaj

Díky Islo

líbí

19.05.2020 22:42:53   jenommarie

Uvěř.. ;-) "ST" moc pěkné

líbí

20.05.2020 09:54:56   Kaj

Milá Maruško, je to krásná představa něčmu takovému uvěřit. Nelámu nad tím hůl. Díky.

líbí

20.05.2020 18:26:50   jenommarie

Věřit hlavně sobě, ale je fajn i ještě někomu:-D ;-) Hezký večer milý Kaji a děkuji také

líbí

19.05.2020 21:38:03   šerý

Dobrá práce... a vyzobnul jsem si. "Uvězněné v mřížoví lesa."

líbí

20.05.2020 09:53:34   Kaj

Milý Šerý. děkuji za pozorné čtení, za postřeh. Díky karanténě jsme nyní s dětmi hodně v lese, který se zatím jeví jako nevyčerpatelná studnice inspirace.

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.6 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel