V údolí
Tekoucích nervů
Kamínek čas
Žbluňkl pod hladinu samoty
V tichu postupně tuhnou
Menší životní závody
Objevují se
Okamžiky příčetnosti
Když se ponořím ke dnu
Setkám se s nadějí
Jak se na kolečkovém křesle
Plahočí bahnem
Uvěřím
Že zas jednou
Bude skákat přes kaluže?
Rozmazaně odtud vyhlížím
Kvetoucí jabloň
Srdce zvonu
Uvězněné v mřížoví lesa
Nad hladinou chodí jiní lidé
Než jsem znal
Jde jim o věci
Které jsou pro mě nové
Poznávání nového bývá vždy něčím zajímavé. :)
21.05.2020 08:54:11 | Dreamy
Díky. Je pravda, že všechno člověk nevyhledává. Myslím si ale, že to, co mi nyní může připadat špatné nebo zbytečné se v budoucnu může ukázat jako dobré, vhodné. Krásný víkend
22.05.2020 17:07:51 | Kaj
Člověk si někdy musí sáhnout až na dno, aby uviděl co je vlastně nahoře. Naději nám nikdo vzít nemůže
20.05.2020 07:34:06 | Isla
Uvěř.. ;-) "ST" moc pěkné
19.05.2020 22:42:53 | jenommarie
Milá Maruško, je to krásná představa něčmu takovému uvěřit. Nelámu nad tím hůl. Díky.
20.05.2020 09:54:56 | Kaj
Věřit hlavně sobě, ale je fajn i ještě někomu:-D ;-) Hezký večer milý Kaji a děkuji také
20.05.2020 18:26:50 | jenommarie