Život běží jako já a nevím oč tu běží
Dívám se na sebe zpátky, mý tělo tam leží v dáli
Popel sněží na start, restart nelze - věřit stěží
Nemohl jsem přestat po všem, pak jsem začal nežít
Pak jsem asi procit, ptám se, proč jsem se tu ocit
Nevím, stále stejnej pocit, bloumám dnem i nocí
Pak jsem asi procit, tuším, proč jsem se tu ocit
Stále pocit mám, že kolem jsou jen herci - cvoci
Život jako divadlo, snad život jako hra je
Bych se dostal do středu, musím začít z kraje
Kolem herce potkávám, neznámé i známé
Kolik her mi zbývá dál, už je předem dané?
„Musíš pochopit, že většina lidí není připravena na to, aby byla odpojena a že mnoho z nich je tolik zvyklých, tak beznadějně závislých na tom systému, že budou bojovat za to, aby ho ochránili.“ To je jedna z důležitých rad, které dal Morpheus hlavnímu hrdinovi filmu The Matrix, Neovi, během jednoho z prvních výcviků. Výcviků, které měly směřovat k tomu, aby se dokázal v Matrixu pohybovat a přežít
21.07.2020 20:58:54 | xoxoxo
Život je jedna velká hra,
každý den nová předehra...
Vítej na Literu :)
02.06.2020 23:28:26 | Emily Říhová
Ono nesmí si člověk myslet
..že jinde by to bylo lepší.
Zkrátka..je to co je
..nic jiného nebudeme mít.
Tak se s tím smířit a naučit se žít
...už jako malé děti
jsme se nejdřív plazili
a pak si začali dodávat odvahu
k prvnímu stoupnoutí
..radost v očích z prvních krůčků
..že se povedly
..to máme v sobě každý
..vše jsou jen první krůčky
a tu radost v očích z nich neztratit. ;-)
02.06.2020 12:44:49 | jenommarie