chtěla bych
chtěla bych
chtěla bych ty korálky posbírat
a podívat se proti světlu
stále jen tápu
jeden krok vpřed
dvěma se vracím
nemohu přestřihnout pupeční šňůru
vykláním se z vlastního středu
pokaždé na opačnou stranu
člověk se nemění
mění se úhel pohledu
naklání se rovina
nebo to já opouštím sebe samu
nerovnost terénu
marnost boje
bez milosti lásky nic nesvedu
jediná cesta vyjíti ze sebe
vstříc světu
chtěla bych ty korálky posbírat
a znovu se podívat proti světlu
Komentáře (18)
Komentujících (8)
Doporučit
Tiskale dej pozor - Světlo Tě oslní...ST* :-D*
24.06.2020 18:35:39 | Frr
to je právě ... to ... úsměv.z.
25.06.2020 19:40:37 | zdenka
Jak se rovina nakloní, korálky nabírají vzestupnou rychlost, kterážto se dopadem na zem mění v plochu absolutního vozemboucha. Ale stejně se život nikdy nepřestane hádat s matematickými vzorci..:)
24.06.2020 17:14:51 | Now
děkuji ... já jsem často ten vozembouch ... úsměv.z.
25.06.2020 19:42:16 | zdenka
"Posbírát ty korálky,
co dostala si je z lásky,
snad všechny rány zacelí,
smutné srdce uzdraví"
;-)ST
24.06.2020 12:10:58 | Tomcat
Mnohdy zbyde jen jediný korálek,
však proti světlu neudyde žádný lesk.
V záři se do očí vrací naděje.
Ve slunci pohladí a v duši, krásně je.
*ST
Krásná spojení milá Zdeničko;-)*
24.06.2020 11:57:06 | jenommarie
mockrát děkuji ... za odezvu Tvého nitra ... které nikam nepospíchá ... úsměv.... Jménojmen ... z.
24.06.2020 12:16:03 | zdenka
Moc děkuji i já Zdeničko milá a úsměv posílám také;-)*
24.06.2020 12:17:44 | jenommarie
Ta předposlední... Často jediný způsob, jak vyjít s aktuální mašinerií světa.
24.06.2020 11:53:58 | šerý
ano ... oddat se naději ... která nahlíží ... kousek za humny ... nebo ještě blíže ... to jen tíže zaslepila oči ... však duše křičí ... křičí ... křičí ... úsměv ... děkuji, Šerý .
24.06.2020 12:14:33 | zdenka