Ruce

Ty ruce udřené, zdobí jen mozoly.
Přesto Tě něžně vískají ve vlasech
a hladí Tvoji hebkou tvář,
to proto, že Tě milují!

Ty ruce, ač samy jsou k smrti unaveny,
Tě nosí v náručí,
když začneš v noci plakat.
To proto, že Tě milují!

Ty ruce Tě chrání
a brání Tě před nástrahami světa,
i když jsou při tom byty do krve.
To proto, že Tě milují!

Neptají se, co z toho budou mít,
berou to jako samozřejmost.
To proto, že Tě milují, ty ruce, maminčiny!