.
Tůně zpívají mně
o nevině
o utopených listech
vodě živé jak
matracový steh
..
Ach moci ještě jednou
otočit stranou
číst tě
napřeskáčku
..
Z kalných vod ženich
v novém sáčku
vyvrhnutý na břeh
..
A jednou nevydechnout
k čemu to všechno
To množství stromů
spílající listům
..
Úděl lásky
zúročený posledním
pousmáním
..
Kniha je dočtena
a já se klaním
.
.
Čte se to samo, nechápu jak. Na jazyku sedí lehce, při tom slepeně. Ani písmeno není na víc, v tomto ohledu pro mě úctyhodná práce.
12.08.2020 12:30:13 | MLADÝ BÁSNÍK
Super, jak se zde na Literu, hned po ránu urodilo*
Ani nemusím tolik listovat v slovníku Poetických metafor. Mám z toho žízeň až do dna - nádherná, Nowe.
12.08.2020 12:10:57 | šerý