V kruhu vod

 

Narodil se v jiné době,

v čase mléka s chutí medu,

kdy krev má barvu písku,

která nikam neodtéká,

v průčelí jitra čelil zlobě,

pod nohou vysvlečenou bídu,

záplaty větru na zátylku,

růže se s trny nedotýká.

 

Blízký svět mu spolkl tváře,

jméno se převrátilo slovem,

ztratil svou zpáteční adresu,

listopad usínal pod věží,

vlaky se utápěly v páře,

stíny jej vylekaly krokem,

život již ztratil noblesu,

našli ho v závoji podbřeží.

 

Seina si sbírala pocestné,

po vlnách slíbala jim dech,

jitro se topilo v procitnutí,

lidé jsou bárky v kruhu vod,

zemřelo dříve podstatné,

procitl zvolna v blízkých rtech,

štěstí se zapletlo do sítí,

našel v ní nový světlobod,

láska nás donutí k nadechnutí