Řeka a motorkář

Jsem jako řeka
umrtvená jezy
příkazů rodičů.

Jsi jako motorkář
přejíždějící po gumě
krajkového mostu
s jedním širokým pilířem.

Tvá stehna objímají
nespoutané, pulsující válce.
Nabízíš mi představu
jaké to je
když jeden po druhém
vysuneš nože
mých jezů.

Když rozhýbeš hladinu
mojí touhy
aby divoce protekla,
svůj rachot připojila k Tvému.

Propojila se nenávistí
se stárnoucími milenci ticha.

Přetrhala pouta toho,
který nám přinesl oheň

Vylila se do nížiny,
celou ji zaplavila.