Anotace: Tohle je další text, co jsem kdysi psala pro naši skupinu...
Podivnej, podivnej, ten podivnej chlap.
Zas je tady, zas mi vadí, zas mi na stín šláp'.
Zapadnu do domu, utíkám do schodů.
nevěřím nikomu, že jde o náhodu.
Jaký má záměry, že ho to nenudí,
postává pod oknem, než já se probudím.
Podivnej, podivnej, podivnej je svět.
Proč jsi tady, co ti vadí ?
Odpověď chci hned.
Nejde o náhodu, to nemá logiku,
svět samejch podvodů, svět samejch úniku.
Stále mne sleduje, ten stín mám na patách,
v letu mne blokuje, škoda těch hvězdnejch drah.
20.10.2020 09:38:29 praetorian
docela bych si něco poslech, dá se to někde najít? nebo máš někde nahrávku, co se dá poslat?
20.10.2020 10:15:04 Bordža
Nahrávky jsou pouze někde na kazetách..., tedy, tý první éry. "Pod Černý vrch" snad ještě existuje, ale to se mi už vůbec nelíbí, to je o něčem úplně jiném..
17.10.2020 15:51:37 Marten
...a jaky styl jste hráli?...texty zajímavý...;-)
19.10.2020 13:23:46 Bordža
No, prvně se to jmenovalo "Druhá upomínka"..., protože jsme si založili kapelu v knihovně - my - knihovníci....Pak mne z kapely vyhodili ("šéfovi" se nezdál můj zpěv - a kajícně říkám, že měl pravdu)....a vznikla z toho skupina "Pod Černý vrch". To s mi už nelíbilo. To, co jsme hráli předtím, bylo lepší. A tahle písnička "Podivnej" má ještě podnázev "Ondřejov"..., neb vznikla během několika minut ve zkušebně v Ondřejově. To je prostě má erbovní píseň. Zpívala to se mnou naše houslistka...výborná muzikantka a půvabná děva..., jak jsem se však s lítostí dověděla, jako velmi mladá "odplula již na Avalon". Nikdo už tak krásně hlasově se mnou nebude ladit, jako ona.