Mraky můr
Mraky můr
Anotace: ... věnováno ... ... pánu slovní zásoby ... ... a hřejivému srdci jeho poznání ... ... kdyby tisíc klarinetů ... Frr
v šedých podkolenkách prodřených z dlohých cest
vykukuje otlačená pata slunce
usínající mlha se probouzí a stoupá
pravdě vstříc
kde ta vězí ...
s vůni čarovného ostychu
pro dnes je mramorová
jako náhrobní kamen
hymnou barev orchestru andělů
krále mého slunce
rychlostí narůžovělého deště
přiznávám slabost v téhle chvíli
za polárním kruhem
kam chodím moc ráda
tvůj stín hřeje mé lišejníky
v lehkém závoji šafránové mlhy
jsem tvé jsoucno
před mraky můr
jenž stejně zemřou
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
och..i kdyby tisíc klarinetů...držím se svých rozhrkaných flašinetů..
DÍKY mARCELL/K/O ...Tvé věnování frr-k-avci je dojemné....a báseň jako takořka vždy KRÁSNÁ***:-D* ST*
07.11.2020 10:42:20 | Frr
No tedy tedy..milá Marcellko
..tleskám a moc ráda jsem jí četla
..a věru si jí milý Frr zaslouží
..opravdu pěkná. *ST ;)
06.11.2020 20:08:03 | jenommarie
Kreativní poezie, která tříbí čtenářovo představivost. Výborně, Marcello.
(Jen si dovolím k můrám. Jen takový Lišaj - možná. Ale jinak můry, jsou přeci denní motýlové oblečené v černých pyžamech.)
06.11.2020 19:21:55 | šerý
nooo s těmi můrami musím oponovat...nevím proč si je lidé spojují s něčím děsivým když jsou to tak živí tvorové...
06.11.2020 18:32:33 | enigman
