Výlet na vinici.

Člověk si musí ze sebe udělat legraci.
A tak píši příběh malý,
jak jsme zabloudili.

Synek volá,
že minula jsem silnici.

Šlapala jsem do bláta
a neměla opici.

Vinice je za rohem.
A syn volal, že už jedem.

V tašce víno pro tátu,
půjdu za ním v kabátu.

A pak volám doma na kočky,
že to byly otáčky.

Jako kdybych snad víno porodila.
Do blátiva. Do blátiva.

Nálada povzbudivá.
Vinicí pohoštěná.

A doma.
Kde je mobil?
Kam se poděl?

Věčně něco hledat,
můj ortel.

Mami, těstoviny zvoní.
Mě ten život pořád baví.

Piji sirup ze zázvoru.
Ať tělo nedělá rup a dolů.

Verše házím na všechny strany.
Ať ten život je shovívavý.

Mám kořínek pravý.
Notuji a opakuji.

Mě ten život pořád baví.
Mám syna, poklad pravý.