Někdy.

Někdy člověk nepotřebuje
milióny hesel.
Milióny čísel.

Někdy stačí krásné slovo,
které není olovo.

Někdy šifry chtějí jednoduchost
a slova správnou lítost.

Někdy člověk nechce být jen sám,
a proto básničkou si vás k sobě
přivolám.

Psáti je krásný dar.
Ten já ráda mám.

A tak pero přeje vše dobré
a přenáší se do počítače.
Nikomu nevadí, že nejím jitrnice.

Přeji krásný den,
ničím nerušen.
Požehnáním vylepšen.

Taková jsem já.
Trochu holčička,
co raduje se ze sluníčka,
i když zrovna není.

Vidí v mlze krásné znamení.
Daleké políbení.

Nejsem tuctová. Jsem svá.
S úsměvem na líčku k vám přicházím
a pro vás chystám každý rým.

Netrapte se kvůli schovanému sluníčku
a rozlitému mlíčku.

Dejte přednost radostnému rýmu,
i když máte třeba momentálně
nepříjemnou rýmu.

A polkněte radostnou slinu,
která není jen v dobrém vínu.

Jděte s úsměvem do světa,
radí od kočiček teta.