Jako žába skáču po kamenech.

Jako žába skáču po kamenech.
Šťastná i v chladných dnech.

A moře je mi kulisou.
Královstvím i árií.

Racek loví rybu svou
a skoro dá mi jí.

Ani nevadí mi,
že je říjen.

U moře je krásný
každý den.

Krásné ráno, moře.
V pokoře.

S Tebou je mi dobře.
Nic nehoře.

Jsem s Tebou v jednom táboře.
A žiji a vnímám i tu sílu,
co je nahoře.

Kameny na pobřeží.
Vědí, kde pravá síla vězí.

Neměří. Klid přináší.
Léčí.

Jsem v pozemské náruči.
Klid vnitřní je mi rozkoší.

Zastavit se poroučí.
A zase tiše vstát,
ať nic není obručí.

Jako pták letí do dálky.
Tak i já věřím na pohádky.

Jsem odrostlejší dítě,
co hladí své oblázky
a klade si věčně otázky.

Jsem trochu odnož moře
a všem přeji, ať je dobře.