Psát báseň je dojetí.

Psát báseň je dojetí.
Někdy i prokletí.

Sebe svléknutí.
Vryté dojetí.

Slova objetí.
Na cáru papíru.
Člověk hledá víru.

Sní o nemožném.
I ve větru hledá sílu.

Chodí po neběžném.
Otevřené oči.
Jeho oči brečí.

Slyší, zpívá, klečí.
Ruce se saténem pouští do světa
a čeká až přiletí šťastná to kometa.

Báseň je píseň duše, co zpívá.
Kluše. I klidná bývá.

Nebojí se netopýra.
Nebojí se netopýra.
Příběh v básni se otvírá.

Už píšu. Šílím. Štěstím umírám.
Miluji báseň, vskutku nepopírám.

Žárlím na slova, že nejsou krásnější.
I na sny a přání, že nejsou mocnější.