Praha.

Praha.

Sněžilo. Sněžilo.
Vločkami se hemžilo.
Nač město mé myslelo?

Praha, matička, se smála.
Po staletí kouzlo nám dala.

Hlavní město plné smogu.
Já chráním jej,
jak mohu.

Já zřím, milované město.
V Tobě, Praho, bílé těsto.

Stověžaté město.
Bránili jsme Tě.

Stálo jsi spoustu slz.
Člověk občas ve svém
světě cítí se jako plž.

A tak z té bílé pohádky,
je bláto za vrátky.

Praho, přežij všechny útrapy.
Miluji Tě od paty.
Ty hřeješ mé záplaty!