bylas tak komplikovaná
že jsem měl pokaždé chuť
to vzdát
něco mě ale nutilo
to s Tebou
znovu zkoušet
přijít Ti na kloub
neustále jsem se řezal
s Tvým pasákem
který byl přesvědčený
že za Tvoji přítomnost
se musí platit
dalo to práci vypustit Tě
nějakou dobu jsem chodil
po těch místech
jako tělo bez duše
a teď Tě potkám
v tomhle podniku
a Ty to tady vedeš
a všechno Ti tu patří
a každý Ti leze do zadku
úsměv máš stejný
a já musím odolat...
Velmi citlivá a výstižná...Tvá báseň se mi líbí .-)
..ST..
09.02.2021 22:27:43 | Jaruška
Život otáčí karty..a pod kůži vryté pocity..jsou neměnné * ta zase je tedy.:) *ST pěknou neděli Péťo.
07.02.2021 11:42:25 | jenommarie
Děkuji Maruško za návštěvu
a vnímavý komentář.
Tobě také přeji
krásný zbytek víkendu
P.
07.02.2021 11:46:50 | piťura