Nikde nic
Nikde nic
stejně se zvednu, pokaždé zas.
Mučte si Harpie, cáry masa rvěte
z oblohy nakonec vztek můj vás smete.
Můžete, hohujte, než přijde čas
pak zničí vás, mé maso v vás.
Oblohu šílený protne řev draka
Vznese se pokaždé, jak phoenix zas.
Jeskyně chladivá,potůček v ní
tam plní se touhou pradávné sny.
V temnotě světlo vždycky se zračí
Bolesti zavírá ten krunýř račí.
Koreny stromů ovívá chlad
krásno jim na pořád budu já přát.
V semínku písku může zivot rašit
I z prázdna tak, může vzniknout svět.
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskAť z každého semínka vzklíčí naděje
a život se na Tebe zase usměje...
Hodně štěstí :)
18.03.2021 15:31:28 | Emily Říhová
;0)))
18.03.2021 16:55:02 | Protos1182
V temnotě světlo vždycky se zračí ...
a prý Nikde nic:-)
13.03.2021 19:28:25 | Vivien
Ano, nikde nic, co oči vidí. Je to vidí vnitřní pocit. A tak víš.
13.03.2021 19:45:48 | Protos1182
Připomíná mi to nekončící příběh - to mám rád a držím palce
12.03.2021 09:16:26 | petrzal
Krásné ráno, slunce svit
drak nepřestane nikdy snít.
Děkuji za komentář vřele
Slunce svítí, teplo hřeje
12.03.2021 09:06:05 | Protos1182
Sny ať naplňují zář
vždyť úsměv pod ní neschováš.
Děkuji také za tvůj komentář:)
12.03.2021 09:09:52 | jenommarie
Přes boje, které život přináší
víru v sobě nesmíme přestat mít.
Vždyť mnohdy jenom na té síle záleží
než přijde radost
a do naší duše klid.*ST ;)
Hodně sil a pěkný den
12.03.2021 09:03:57 | jenommarie