Viděla jsem bezdomovce,
to život ještě nebyl na houpačce.
Tahala jsem za lepší vlasce.
Byla jsem na procházce.
Hodný kluk nesl si kočku.
Já smála se trošku.
Já hladila jí také.
Metro bylo usměvavé.
Praha má své příběhy.
Člověk se rád zastaví.
Vzpomínky i teď naladí.
Když hlad je po scházení.
Příběh zůstal u hlavy.
Pár korun a den je růžový.
Jdu cestou necestou.
Co dny mi přinesou?
Další kočku potkám s noblesou.
Kočky krásné jsou.
Naladí. Chmury odnesou.
Starosti zadupou.
Jsou ve světě chaosu
krásnou zárukou.
Prostě jsou a jsou.
Nejkrásnější komnatou.
Kočky krásné jsou.
Naladí. Chmury odnesou.
Starosti zadupou.
Jsou ve světě chaosu
krásnou zárukou.
Prostě jsou a jsou.
Ano, ztotožnění. I když jsem spíše pesanová:)
23.03.2021 19:37:56 | cestadolesa
Měl jsem období, kdy jsem ty příběhy zkoumal. Často jsem dosáhl zklamání, ale i tak je to dost silné a především s moc širokým dopadem a vazbou na jiné příběhy . . .moc povedené.
23.03.2021 11:34:34 | petrzal
Děkuji za napsání. Tento příběh se odehrál asi před pár roky a bloudil v myšlenkách stále a stále. Díky za čtení.
23.03.2021 12:01:30 | mkinka