Oči Tvé jsou jako tůně
nitro moje po nich stůně.
Pod hladinou hlubina
srdce mé jsi ukryla.
Na hladině pluje květ
radost je tam pohledět.
V rákosí tak sedím tiše
pozoruji hladinu.
Snad až vyjdu ze stínu
Zčeřím modrou hlubinu.
Do hlubin se ponořím,
v modři té se rozpustím.
U mne na barvě očí moc nezáleží. Ale na hloubce pohledu ano. V uhrančivé hloubce, je milenec neplavec v koncích.
28.03.2021 01:17:58 | šerý
ST. Nádherná báseň.
27.03.2021 09:18:09 | mkinka