Nikdy

Nikdy

Nikdy jsem si nemyslel,
že zažiji co nyní.
Býval jsem jak pouhý stín
znal jsem hlavně kdyby.

Vůle, touha, vše to...,
krčilo se v stínu.
Život byl jak cesta,
Jen odhodlat se k činu.

Pak jsem potkal vílu.
Dala cestě vůli, směr.
Tak vylezl jsem z svého stínu,
do ní jsem se zahleděl.

Že milovat vílu nesmím?
Ale kdeže přátelé.
V pohádkách to přeci bývá
Nežijem jen v kostele.

Chrámem je tak celý svět
do očí modrých pohledět.
Chrámem krásné modré tůně.
Vim, mé srdce touhou stůně.

~☆~
Autor Protos1182, 08.04.2021
Přečteno 47x
Tipy 10
Poslední tipující: Iva Husárková, Bartika, Psavec, Pittoresque, mkinka, jenommarie
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Moc se mi líbí...

08.04.2021 14:15:56 | Bartika

Děkuji, tady si upřímnost mohu dovolit, stejně, jako když jsem s Ní... .

08.04.2021 14:22:43 | Protos1182

líbívá!

08.04.2021 10:54:35 | Pittoresque

Díky za komentář, z zivota vychází. Nedojde nikam, kdo se nesnaží. Však motivaci mít, chtít a toužit pochopit. Našel jsem, co hledal jsem, tak uvnitř plní se mi sen. Jsem třeba blázen, vím. To díky ní už žiju, vím... .

08.04.2021 11:09:39 | Protos1182

:0)

08.04.2021 10:42:35 | Protos1182

Budiž ti touhou i útěchou
budiž ti naplněním lásky
budiž TI vším co TI schází *ST ;)
Krásný den přeji.

08.04.2021 10:31:18 | jenommarie

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter