Rozhovor.
Rozhovor.
Ty se rozpouštíš.
Možná hřmíš.
Já vše vím.
Žádný není tak velký splín.
Usměj se,
i když život je zvláštní klíč.
Hledáš štít.
Možná doba je těžká.
Tvoje duše křehká.
Jen volá a pláče a je sama.
Píši.
Jsem básní obklopená.
Slova jsou spirálou v čase.
A budí kohouta v kráse.
Je dobré ráno
a není promarněno.
Sakra, usměj se přece!
Ryba přežije i v kalné řece.
Říkám krátce.
Báseň bublá.
Slova dává dárce.
Hřejíce.
Komentáře (10)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Já bych si taky přál být obklopený básní, ale báseň nepřichází... ST
16.04.2021 23:53:34 | Veršotepec
Ona přijde z nenadání. Sny se plní v okamžení.Báseň je píseň duše.
Ta se směje a zpívá a má nádech světlonoše.I v tmě najde pronikavé teplo, aby vše špatné padlo. Otvírám oči v rozjímání a báseň se rodí a modlím se za ní. Je nádech i výdech v kolébání.
Taková to měla být báseň? Jako krásná třešeň. A nebo jako odvar rybízového vína.
Z dálky mňouká Mkina! Ta da ! Ta da!
Báseň je pochodeň. Rozdělím se o ní. Krásné znamení. Ať je všude hej!
17.04.2021 09:29:54 | mkinka
vyzobávám Tvá slova jako rozinky rozpouštím se a možná hřmím jsem obklopená básní Tvé texty ctím usmívám se a krásním :-))
16.04.2021 04:06:54 | Iva Husárková
Ty se rozpouštíš,
chránit tě nedovedu,
na dlani smrt je blíž
maličká kostko ledu.
15.04.2021 17:32:48 | praetorian
Děkuji za napsání. Hezký večer.
15.04.2021 17:51:05 | mkinka
