Křehoučká dušinka.
Cit na pravém místě.
Duše básníka.
Rozfouknutá bublinka.
Vidí tam,
kde je tma
pronikavé světlo.
Kde jsou mraky,
tam pošle slunce taky.
Kde žal se usazuje,
tam naději vysazuje.
Místo slz úsměv ukazuje.
Křehoučká dušinka.
Každičký moment
života v básni
své místo má.
Krášlí. Sní.
Spílá. Popírá.
Křehoučká dušinka.
Miluje celý svět.
Neumí nenávidět.
Jde světem jako poutník
a je sběratelem myšlenek.
Kráčí vstříc,
srdce rozdávajíc.
Životní ortel,
stále milujíc.
Není to prostě jen tak s křehkou dušinkou
19.04.2021 00:07:54 | Fil
To je básnička, která byla zachráněna. Ještě na zažloutlém papíře. Rok 1991 je sice daleko, ale člověk má v sobě stále dítě, které tu báseň psalo. A milovalo. Je to příběh v příběhu a díky tomu jsem jí sem dala.
19.04.2021 13:46:32 | mkinka