Zapomněla jsem báseň.
Usnula jsem. Usnula jsem.
Přišel anděl.
Zavinul mě úžasem.
Smích mi dal do vínku
a vnikl pomalinku.
Rudé štěstím byly tváře.
Já cítila záchvěv záře.
Tady máš báseň
a do dne pospíchej
a smích rozdávej,
ať je tam a tam hej.
A pak objímej a nefňukej.
Jejda! Den je posvátný.
Sluncem zalitý.
Od rána se směj
Ty a Ty tak udělej.
Tak plním slib
a píši dál,
jak anděl si přál.
A chci , aby se z dálky usmíval.
Kéž ty úsměvy upřímné lze mít
..a bolesti ani trápení
..nás nezlomí.;)
Opatruj se Jitu a úsměv*
27.04.2021 09:18:00 | jenommarie
"Atˇje ten monoteismus jaký chce, ten Bůh má vždycky
nějaké pomocníky:
Tu zjevil se jim anděl Páně řka: Nebojte se, sdělím
vám novinu, která bude všemu lidu....A hned byla tu
řada zástupů nebeských řkouc a volajíc: Sláva... "
+ doc. Hruška, orientalistický ústav
27.04.2021 08:05:22 | ttragelaf
Děkuji moc za napsání, komentář a zastavení. Přeji moc hezký a klidný den.
Jsem ráda, že jsem básničkou oslovila.
27.04.2021 08:07:38 | mkinka