Snad znám ten most a znám i jeho brány
vždyť dlouho smýkán jsem již času lavinou
i místa znám, kde osudy jsou psány
v roletách, co jarmareční klauni rozvinou
Však neznám kraj, jenž za tím bývá mostem,
zda věčné jaro či věčný mráz tam dýchá
a slepý, netečný k těm pochybnostem
tak zvolna přes most jdu, kam se nepospíchá
Jen líný krok, stín lhostejnosti v tváři,
tu blesk z dálek vyslán, signál kouřový,
jak květů hrst když láká na polštáři...
Je určen pro mě, či koho osloví?
*
POEZIE* To je balzám, to je počtení!
Skvěle, JC seniore. Jsem rád za báseň a že ses konečně ozval.
29.04.2021 23:52:07 | šerý
most přes rozbouřená vodstva /ne/času...mám radost, že jsi opět zde, mezi námi, milý Jiříčku profesore**:-D* ST*
29.04.2021 22:42:13 | Frr
..."jsme dítka zrozená v člunu na širém moři...nevíme, odkud plujeme ani kam"....z básní Ping Sin...;-)
29.04.2021 18:50:31 | Marten
Není dávno Jiří, co mi myšlenka na tvé verše. Teď čtu a plaču. Jsou plné smíření a pokoje. Ale i kdybych moře slz vyplakala, ve tvých básních se nikdy neutopím. Jsou plné lidskosti a krásy dní, radosti i nostalgie. Noblesa, kterou ustát se musí umět. A ty umíš a já v obdivu a s úctou děkuji.
29.04.2021 16:47:38 | Vivien