Vítr hladí.
Tady a tady.
Má své vnady.
Zem prozářená
novým dnem.
Otáčím se
za sluncem.
Pohrává si s vlasy.
Necítím žádné děsy.
Ráda se protáhnu.
Na moře pohlédnu.
Cítím a dýchám
a svůj život ráda mám.
Píši o tom
a ve slasti moře
ze sebe neutíkám.
Oči se kochají
půvabem něžných vln.
A v duši není
žádných skvrn.
Ani růže trn.
Kéž donesu
vám kus něžných zrn.
Možná i ten vítr se mnou věří,
že láska kolem běží,
jen zastavit se.
Dotknout se a být svěží.