Masáž moře.

Povím vám krásný den.
Omytá sílou něžných vln.

Jako sen a skvost jen.
Po kamenech skáču
a v duši nepláču.

Usmívám se jen.
Beru kámen po kameni.

Jsou to vzpomínky.
Silné pramínky.

Hladím svůj milovaný strom.

Je sytě zelený
a necítím duše shon.

Šeptala jsem vlnkám
o odpuštění pro každého,
kdo v dobré formě není.

Jsme lidé a nejsme neomylní.

Tak vzdychám do vln
a nechávám si do nohou
pouštět sílu vln.

Prosím za svěžest
beze skvrn.

Moře je přátelské.
Duší andělské.

Brečím slastí
do radosti.

Jsem lehčí
od všech strastí.

Nežiji již na propastí.
V sobě moře bez zoufalství.

Krásu vnímám
a ráda mám.

Sama na pobřeží.
City kráčí.

Bez dalších řečí,
jen óda běží.

Miluji Chorvatsko
a jsem šťastná jako děcko.

Otevřené moře.
Krásné přece.

Tak dělím se
a rozjímám.

Šeptám pro vás přání
do vln i kamenů,
co jsou opodál.

Tak prosím,
nechte si k sobě pustit moře.

Je krásné chvilku zapomenout
a nežít za temnou stěnou.

Jen chvilku malou.
Už skoro usínám
a mořský polibek zasílám.

Být tady je drahokam.
Opakuji.

Chorvatsko ráda mám.
Pan pa dam.