Anotace: Každá bažina emocí má své nové ráno…
Okřídlené pole
užírajících se pocitů
ve mně
se zvedlo
a v temném oblaku
sarančat
opustilo moji duši
…
Kdyby jste tušili
jak při každé vaší
lži a falešném tónu srdce
utíkám
v sobě
od vás
kdyby jste slyšeli
ten trysk koní ve mně
tu sílu chuti
zadupat vaši bažinu,
která polyká mé kroky
(hra vašeho předvádění a touhy získat,
hra na tonutí mých snů…) …
…
A znovu a znovu
každé ráno
vracím zemi
své hudební nástroje
Nic nevlastním
Jen se snažím
uchopit
do své lžičky sluchu
pár tónů,
kterými se učíme
rozezvučet život
…
Poznání,
že i ty nejtěžší pocity
mohou létat
(a odletět)
mě zvedá
z bažiny útěků
a sarančatům obléká
křídla motýlů
…
Stádo koní
ve mně
zase žije
svým klidným životem
19.03.2007 17:40:00 Verule
Tohleto podvědomí tvých myšlenek nevěstí nic dobrého...
Levandulko máš starosti?
15.03.2007 20:05:00 Ayla
...stádo koní...to je dost trefný příměr..jednou si vyhodit s kopýtka a jindy se snažit chytit vítr....zachraňte koně.
15.03.2007 16:19:00 Zamilovaná do nezamilované doby
sluněnko.. co tak.. ehm.. přespocitově... až smutně.. až... aaažžžž měsíčně nádherně a bolavě? co se děje... ? honem honemm.. nebo zešílím.. jako všichni víme,.. ale... :(
15.03.2007 15:42:00 NikitaNikaT.
Ten konec mě dostal, není co dodat ... kéž bych měla sílu tisíce koní...