čas si trhnul nohou II

 

čas  si  trhnul  nohou

a  na  chvilku  se  schoval

za  ticho  v  mlčení

avšak  předplacené  kamióny

    bez  ustání rozvážejí

 zlatavý  písek  ze  Sahary

po  krajinách  rozbředlých  vrstevnic

developerských  čachrů

aby  na  chvíli  zasypaly  údiv

unavených  měst

dunami  decentního  dobrozdání-

vždyť  kde  nic  nevyroste-

netřeba  v budoucnu  kácet...

v hlavách  snílků  hučí

jezy

nic  tedy  dosud  není 

tak  docela  ztraceno -

např  polévka  z  pulců

 ještě  pořád  chutná

 po  mokřadech...

ve  zpřetrhaných  strunách

klavíru  uprostřed  nočního  náměstí

se  trpělivě  přehrabuje

 slepý  ladič  nadějí...

  ...zrovna  oknem  zahlédám

    světélkující  řitě  somnabulů

kteří  se  neohroženě škrábou

 vzhůru

 svými  ztrátosférami

pořád  výš  a výše

  až  do  snů

spícího  Měsíce....

...chvilkami  je  slyšet

jak  chladnoucí  tma

jemňounce  vydroluje

z masa  fádních stínů

 předzvěsti

 inkognita setkání

neznámého  druhu...

*