Chtěla bych v citu jít.
A v dešti schovat se pod deštník.
Držet se za ruku
a nedělat životu pomlku.
Je to špatný sen?
Řekni mi jen.
Já nevím.
Probudím se
a třeba budu šťastná jen.
Budu vnímat krásný den.
Slyším déšť
a chybí mi Tvá dlaň.
Dodej mi slunce,
které postrádám.
Ta melancholie je těžší
a já chcú být křehčí.
Schovej mě k sobě
v nelehké době
a bude dobře.
Žádné hoře.
Právě jsem četl řádky které oči nenechají ladem, smekám!
23.07.2021 21:38:57 | AngelDerring
Děkuji a jsem ráda, že báseň dělá radost. To je pro mě ten nejkrásnější dárek. Jako malá holčička jsem si přála, aby někdo moje básničky četl a tak jsem šťastná a pláču za každé čtení štěstím.
23.07.2021 21:46:19 | mkinka
Jituško pěkná a pousmála jsem se nad veršem ,,a já chcú být křehčí."
U nás se také tak mluvívalo..ja chcú...
Klidný večer Ti přeji.
14.07.2021 22:02:40 | Jaruška