Jela jsem k jezeru
a dýchala lásky atmosféru.
Něco co zpívá beze slov.
A dělá krásný duše krov.
Dotkla jsem se vody milované.
Sadská, tam krásně mi je.
Voda mě dala sílu
a víru v ducha
a srdce květem
opět zpívá a vzdychá.
Voda ponořila se do mého já.
A já v ní proplula
a v jasu se usmála.
Děj příběhů cukrovala
a byla svá a tichá.
Pohádka u vody z náhody
přistála z nekonečna.
Voda a klid přírody
dává mračna pohody.
Pojďte také ponořit
se do vody.
Je v ní krásně
a duše se pohladí.
už dva dny vyhlížím déšť a pokaždý se to nad náma rozpadne... chjo
jinak jsem vodouch, takže souzním...
17.07.2021 22:05:00 | Sonnador
Milá kamarádko, tady byl v noci déšť a pořádný. Zdravím z Polabí.
18.07.2021 05:26:28 | mkinka
...tak hlavně ať té vody není zas moc, že jo:) snad se dnes dočkáme...
18.07.2021 11:33:45 | Sonnador
Ano. Máš pravdu. Vody tak akorát. Četla jsem o záplavách a bylo mi z toho smutno. Přeji Ti hezký den.
18.07.2021 12:37:44 | mkinka