Všem dívkám zlomeným

Z popelavých skrání
stíráš slanou tůň
jak v boji beze zbraní
jen uštvaný je kůň

Horkost tvého dechu
co stéká po stěnách
posledního vzdechu
jež ztichnul v ozvěnách

S nahotou jak s bouří
se vkrádá lačný chtíč
noc už víčka mhouří
to jest k vykoupení klíč

Když vnikáš téměř chladně
do bolavého těla
Do ženy vnitřně zlomené
Tak co víc by chtěla

Do cresscenda křiku
co z hrdla uniká
potupně nech dívku
ať se touhou zalyká