Slyším bubny.
Poslouchám dál.
Hvězdy mluví
a jejich sál.
Navrátilci ze země Oz.
Buší jako o život
a budí přítomnost.
Chyb minulosti už bylo dost.
Buben dávnověku
hlásí sílu vůni květů
a čas na radost.
Poslové z dálky,
nechtějí války.
Přání dají do obálky.
Najde se v městě jinde,
přeložit bude krkolomné.
Stačilo by hvězdný jazyk mít
a v citu, lásce žít.
Svět moderní techniky,
hýbe a láme šťovíky,
vytrácí dech ze srdcí,
lidé jsou duší žebráci.
Navrátilci bijte dál na buben,
než zde bude robotická zem.
Jsme zrozeni z krve slz.
Dar přírody je i plž.
Navrátilci ze země Oz.
Bubnování mají jako skvost.
Bratři, sestry
s vlastní duší bez persekucí
za jedno a z jedné krve
s vámi jsem
každičký prožitý den.
Bije buben v srdci mém.
Nepromarním diadém.
Energie starověku
budí a je hodna díků.
V pyramidách je vůle pomoci
i pro trychtýř bezmoci.
Nic proti gravitaci.
Osa Země není legrací.
Ať nejsme mocností jen panáci.
Šamani dávné země.
Nejsme tu plémě.
Povstaňte v lásce jemně.
Budeme lehčí a šťastni
v seně.
Slyším bubny.
Lásky.
Přijdou.
Den není nikdy krátký.
Jen projít přímými vrátky.
Ach, přijdou bubny
a zpěv země Matky.
Temnota bude mít zátky.
Tato mi přijde úplně jiná, řekla bych tvá nejlepší ..a dobře zpracovaná..i rýmy a slova..
jen bych volila do jiných i jiné rýmy..ale to je jen mé vnímání .že se ti slova opakují. Zde ale ne.
Ráda jsem četla Jitu*
Je pěkná. ST*
10.09.2021 23:15:56 | jenommarie
Výborně!**
06.09.2021 18:21:42 | Dejvis
Moc děkuji za Tvoji milou přízeň a podporu. Jsem ráda, že se tato básnička líbila. Moc mě to těší.
06.09.2021 18:33:57 | mkinka
VSTÁVEJME UŽ LEMURKOVÉ SPACÍ-VŽDYŤ SAMO SLUNKO UŽ Z VĚTŠINY Z NÁS ZVRACÍ...:-D* ST*
05.09.2021 18:17:54 | Frr
No jo je to doslova blbý když lidi někomu nerozumí byla taky úplně jiná doba dokumenty v televizi asi nic moc a myslím že váš děda nemusel být od pravdy daleko
05.09.2021 17:25:01 | Fil
Ano. Je to těžké, když člověk jako on, musel něco držet v sobě a nesměl o tom mluvit.
05.09.2021 17:26:57 | mkinka
a tohle je tedy síla.... zimomriavky... výborné, děkuji ST
05.09.2021 16:07:11 | Sonnador
Děkuji. Tato básnička leží přes týden v mém šuplíkovém archívu, prožila přepracování a je vzpomínkou na hodného dědu z Ostravska, který celý život hloubal nad osou země, že je hnutá. A přál si celý život o tom někde mluvit, ale každý se mu vysmál. Byl na to sám. Litovala jsem ho, a proto je mu věnována tato básnička. Celý život tomu věnoval, že něco na tom musí být. S velikou úctou k němu je psána. Když jsem ho viděla, bylo mu přes osmdesát let.
05.09.2021 16:14:04 | mkinka