Uličky

tiše a beze slov

namlouváš si přízeň mou

rozhlédni se –

jen se rozhlédni kol

to je vše, co mám

snad nechceš kráčet tmou

v postranních uličkách

toť vše, co mohu nabídnout

teď v očích tvých jsem hrdina

jak z biografu, mýlíš se...

jsem jen pouhý biletář

co trhá lístky

leč tebe nepustí dál

tak se otoč a odejdi

věř mi – nic se nezmění