BEZ POZLÁTKA

21.11.2021 20:21:26   kudlankaW

Souzním Josefe

Jo je opravdovým bohatstvím mít vnitřní senzor na mimořádné lidi mimo hlavní proud
A radar na zachycení mimořádných situací či záblesků osvícení z nebes

21.11.2021 20:27:10   Amonasr

Díky za srozumění, Marty - to potěší :-)

17.11.2021 20:57:48   Kaprikorn

„Nechci psát básně krásně" - to se Ti, Amonasre, zjevně příliš nedaří.

P.S.
Pátým pádem voláme Amonasre, nebo Amonasře? Když už si pět let tykáme...

21.11.2021 18:42:19   Amonasr

Tos mě zaskočil :-)) V originále se ta operní postava jmenuje Amonasro, ale když už jsem to jméno počeštil, tak předpokládám, že asi "Amonasře". Taky třeba Petra neoslovujeme "Petre", ale "Petře". Jinak je mi to ale vcelku jedno - slyším na tolik variant i svého křestního jména, že mě už jakékoliv oslovení nechává v naprostém klidu. Přiznám se ale, že třeba coby dítěti se mi moc nelíbilo oslovení "Jožko", když mi tak říkal třeba matikář původem z Jižní Moravy - znělo mi to divně. Ale dnes už mi nevadí ani mnohem bizarnější oslovení, hlavně když jdou od srdce :-))

14.11.2021 19:17:28   Danger

Nakonec to ryzí "zlato" se po žáru uvidí.Dotkne se srdce s duší.

14.11.2021 21:10:24   Amonasr

Pěkné přirovnání :-)

12.11.2021 21:21:14   zdenka

ano…bez toho ne… úsměv.z

13.11.2021 09:08:21   Amonasr

Díky za souznění, Zdeni :-)

12.11.2021 18:18:37   šerý

Už ty modré reflektory... Už ty závany umělé vyjmečnosti a reklam...
Nikdy nezapomenu kdysi na výletní lodi u Madeirských břehů. Skupina Švédských turistů umluvila ve svém středu asi sedmnácti letou dívku, aby zazpívala. Měla trému a nakonec svolila. Zazpívala z patra, zprvu z Aidy arii Amneris a to jsem už tušil něco mimořádného. Hlasovým rozsahem jak ex Lotyška E. Garanča (byly jí dokonce i podobná) a poté spustila Cucurrucucu a nějaké písně fada. Běhal mi mráz po zádech. A proč o tom píši? Potom člověku dochází v čem je účel a podstata umění. Zde na zmíněné lodi bez efektů, lomzných reklam, kostýmů a asáblu okolní "výpravy" hodnotná produkce, která srdce sevře a k vjemu ducha polaská. To jsou ty "všední umělecká" míjení, která mohou býti nezapomenutelným prožitkem. Ostatně má matka říkala (a v mnohém jsem se s jejími názory vadil) když jsem s ní byl v Pradu a obdivoval umělecké skvosty. "Nejhodnotnějším uměleckým dílem je vždy původní objekt. To ostatní je "jen" umělcovo pokus projekce a někdy, jeho moderní úspornost provedení."

Ten Tvůj titul, mě trochu polekal a čekal vyhraněné téma. Ale nakonec zůstalo u "smířlivého" pošťouchnutí* Ano, je někdy dobré zůstat nad věcí.

13.11.2021 09:07:53   Amonasr

Ta Tvá zamyšlení mám rád - co víc si autor může přát, než když dílko v někom takto zarezonuje... Díky za to, šerý :-)

12.11.2021 09:03:33   Sonador

...ano, taková krása mě vždy přiměje k slzám, nestává se tak často, jak bych chtěla... ale! stává! a za to dík...

pěkný*

12.11.2021 10:24:54   Amonasr

Díky za tak znělou odezvu :-)

12.11.2021 06:28:01   Dreamy

Četla jsem o kráse a před očima mi vykvetlo lučními květy a těch kopretin...:)

12.11.2021 10:24:34   Amonasr

Krása má tisíce podob... :-)

11.11.2021 22:16:12   Vivien

Krásný závěr, probolet se ke kráse, já se musim v galerii koukat na obrazy s rukama za zády, teď už to mám zautomatizované, ale v mládí občas pískal alarm.

12.11.2021 10:24:01   Amonasr

Živě si představuju ty chudáky kustody... ;-))

11.11.2021 21:03:36   Marten

...přiznám, že mě se líbí z tvých básní nejvíc...ty nejdrsnější...;-)

12.11.2021 10:23:20   Amonasr

To mě těší - že bych uměl psát i drsně...? ;-))

12.11.2021 16:11:09   Marten

..slova můžou být uhlazený..ale význam drsný...;-)

13.11.2021 09:04:35   Amonasr

OK ;-)

11.11.2021 19:37:29   mkinka

Líbí.

12.11.2021 10:22:01   Amonasr

Díky :-)