vše doposud
pozbylo na vážnosti
odlétlo
jako když roztrhneš
prachovou peřinu
viděli jsme se
v jediném pohledu
který skýtal vše
nebylo třeba
jiného vyjádření
rovnost každého z nás
před sebou samým
byla dostačující
abychom chápali druhé
nic nebránilo tomu
abychom se
přirozeně objali
ta vzájemnost
nám chyběla
spojili jsme články
vesmírného řetězu
zafoukal vítr
hvězdnou oblohou
nesla se melodie
pospolitosti
moc vám všem děkuji za nakouknutí …úsměv.z
20.11.2021 15:20:36 | zdenka
.....záře Světýlek zesílila.....Ji./úsměv/
16.11.2021 20:06:36 | jitoush
Když to zapadá,vzniká pevné pouto,někde mezi nebem a zemí
14.11.2021 19:26:23 | Danger
.. mezi svými ..
13.11.2021 19:37:16 | Vivien
jo!:) ...krása zdeni*
13.11.2021 07:57:12 | Sonador
V dlaních nejenom otlaky z práce a spleť životních čár. Je v nich i útěcha a lidské teplo.
13.11.2021 02:54:39 | šerý
Dojemné a pravdivé.
Krásný víkend.
13.11.2021 02:23:41 | Fialový metal